autor: B-kay
Avšak Bill nemohl jenom tak lehce podlehnout... Ještě nikdy se mu nestalo, že by nejednal rozumem nebo srdcem, ale touhou a vášní. Možná, že to bylo i kvůli tomu, že se díky své nešikovnosti dál než k orálnímu uspokojení nedostal xD, ale tak stejně věděl, že osoba, se kterou se bude milovat, bude ta osoba, u které si tím bude stoprocentně jistý. Dokonce už i dříve vzpomenutá Karolína sama pochopila, že Billa jenom tak snadno nedostane... Možná, že teď i malinko litoval, že Toma vzbudil polibkem, ale čas už nelze vrátit zpět...
A už i fakt, že Tomův dech byl zběsilý, jako by uběhl maraton, jej malinko překvapil. Proto se rozhodl zvolnit tempo. Ve svém životě snad nejvíc ze všeho potřeboval cítit, že jej má někdo rád. Každý člověk miloval tenhle pocit, a Bill obzvlášť. Kdyby mohl, mazlil by se i celé dny. Tuhle činnost měl nejradši. Krásné jemné doteky a něžné polibky. Byla to pro něj nádhera... Tiše vydechl a opřel svou tvář lehce o Tomův zvedající se hrudník. Tom se malinko pousmál. Takhle dokázalo měnit nálady jenom jeho dvojčátko. V jednu chvíli jej líbal a po chvilce se chtěl tulit. Ještě doteď si velice dobře pamatoval jednu příhodu...
Klukům mohlo být tak kolem pěti let a poprvé měli spát v oddělených postýlkách. Bylo to přesně v den jejich pátých narozenin. Tomi už ležel smutně ve svém novém pokojíku a naléhavě k sobě tulil velikého medvěda, kterého dostal stejně jako Bill od babičky k dnešním narozeninám. Snažil se udržet zavřená malinkatá očička, ale měl tak divný pocit, že nedokázal usnout jako ještě včera, když u něj byl Bill... O pokojík vedle dělal to samé Kaulitz mladší. Jak se tulil, tak se tulil, ale medvídek mu teplo bráškova těla dodat nemohl. Medvídek jej nesevřel v náručí tak jako Tom vždy, když se mu zdálo něco ošklivého. Proto se pomalounku posadil a seskočil malýma nožičkama na studenou podlahu. Vrávoravými krůčky se blížil ke dveřím s medvídkem v náručí, který byl veliký natolik, že mu trčely jenom bosé nožičky. Ustrašeně vylezl na chodbu, kde se snažil najít vypínač od lampy, avšak nedosáhl. Smutně popotáhl a stulil se do klubíčka na zemi a začal tiše plakat. Byl to strašně divný pocit být poprvé bez Toma. Najednou však uslyšel tiché krůčky.
"Billí?"Ozval se milý šepot dětského hlásku. Rodiče už totiž dávno spali.
"Tomi?" Pípl tiše Bill a zvedl svoje uplakaná očka k malému pramínku světla, jež vycházel z Tomových otevřených dveří, vedle kterých postával Tomi s lehkým úsměvem. Bill rychle vzal medvídka znovu do náruče a utíkal za Tomim. Těsně před Tomem však medvídka upustil a přitulil se k němu. Tu noc, když si jejich maminka myslela, že kluci spí spokojeně ve svých postelích, její synkové sice spali spokojeně, ale v jedné postýlce, v tuhém objetí a málem přidušeni dvěma medvídky xD...
Bill se k němu totiž teď tulil přesně tak, jako před 14-ti lety.
"Bille," šeptl Tom tiše a lehce se k němu naklonil.
"Ano?" odpověděl Bill mile a dál se díval z okna ukolébáván Tomovými jemnými doteky.
"Pamatuješ na to, jak nás ti medvědi málem udusili," zazubil se na něj a musel se zasmát. Bill tiše vyprskl smíchy a poté se na Toma otočil.
"Jasně že jo, vzbudil jsem se a v puse jsem měl jeho tlapu," zasmál se a Tom vesele s ním.
"Ale stejně to bylo krásný," dodal tiše a tiše se vpíjel do Tomova pohledu.
"Zůstaneš dnes tady?" zeptal se Tom s nadějí v hlase a lehce Billovi přejel přes spodní ret.
"A ty chceš, abych zůstal?" zeptal se nesměle a jemně bříškama prstů pošimral Toma po tváři.
"Hrozně moc," zazněla tlumená odpověď, jak se Tom naklonil k bratrovým rtům a sladce je políbil. Bill nehybně zíral na bratrovu tvář, když lehce vsál mezi své rty ty jeho a lehce je ochutnával. Nedokázal spolupracovat, jenom se nechal Tomovými rty sladce hýčkat. Tom se po chvilce neopětovaného líbáni lehce odsunul a vstal. Bill na něj překvapeně koukal s krásně naběhlými rty od Tomových polibků. Tom jej však náhle strhl do své náruče a pomalým krokem se blížil k posteli. Bill se jej držel pevně kolem krku, a přitom mu hleděl hluboce do očí. Tom najednou zastavil těsně před postelí a začal se k Billovi lehce naklánět. Jenomže k jeho překvapení nebyl jediný, kdo se začal sklánět. Bill totiž konečně ucítil, že teď udělá správnou věc. Dokonce i bez trapasů... A když se konečně jejich rty znovu setkaly, vynaložili do krásného líbání kousek sebe oba dva...
autor: B-kay
Žádné komentáře:
Okomentovat