autor: B-kay
Tom byl skoro úplně ponořený pod vodou, jak se na něm jeho bratr houpal přímo zoufalým tempem a rty mu drtil každý kousínek nahé kůže, na který jenom dosáhl. Oba byli promrzlí a totálně promočení, přesto však nic kolem sebe nevnímali. V té vaně strávili skoro celé dvě hodiny. Byli to dvě hodiny strávené něčím, co už prostě nešlo vydržet... Oba si to tak dlouho odepírali. Tak moc proti tomu bojovali... Jenomže to, co je pojilo, bylo mnohem silnější, než rozum a odmítání. Srdci se prostě nedá poručit. Když jednou někoho skutečně milujete, tak jej budete milovat i přes všechny potíže a překážky, které vám brání být spolu.
"T-tome..." slyšel Tom bratra tiše šeptat, jak se jejich pozice náhle vyměnily a teď to byl on, kdo přímo surově přirážel proti bratrově pánvi. V očích jej štípaly slzy a celé tělo jej bolelo. Nechtěl být takhle surovej a v žádném případě mu nechtěl nijak ublížit, jenomže se prostě neovládl. Čekal na něj celý rok... tolik nocí snil o tom, jaké by to s ním vlastně bylo.
Pokaždé, když uléhal do postele vedle Roby s vědomím, že je uvnitř prázdný a opuštěný, si vždy vzpomněl na ty chvilky, co prožili s bratrem společně. Jejich láska se zjevila tak rychle a nečekaně, jak i odešla. Ani si to nestačili uvědomit a náhle bylo všechno úplně jinak...
"Tome," měkký hlas jej polechtal až někde v krku, jak se k němu Bill tulil. Oba věděli, že vyvrcholení není daleko. Tom k němu na okamžik zvedl oči plné nehynoucí lásky, ze kterých však stékaly horké slzy. Bill naprázdno pootevřel rty a tiše vydechl. Pěnovou dlaní něžně přejel obrys bratrovy tváře a pomalounku se skláněl k jeho pootevřeným rtům. Jenom lehce přes ně přejel ukazováčkem a poté zničeně vzlykl. "Tohle se nemělo stát," zašeptal, vzápětí však tlumeně vykřikl do Tomovy horké kůže, jak oba dosáhli vyvrcholení…
"O tomhle js-s-em s-nil každej večer," Tom zoufale lapal po kyslíku, zatímco se mu v náručí třáslo Billovo zkřehlé tělo. "Všechno je to jenom moje vina... kdybych nebyl tak hloupej a slepej, nechal bych si od tebe otevřít oči a teď už mohlo být všechno jinak," Tom ještě pořád seděl ve vaně a smutnýma očima sledoval bratrovo nahé tělo, které hledalo nějaký ručník nebo něco, čím by se přikryl. Když konečně objevil župan, urychleně se do něj zabalil a s dlouhým bílým ručníkem se otočil k bratrovi.
"Kdybychom se hned od začátku nehádali, nikdy bych tolik netoužil po tom, být ti blízko a pak by se možná nic z tohohle nestalo," očima bratrovi naznačil, aby se postavil a pak jej do toho ručníku zabalil jako své miminko.
Společně vyšli z koupelny a tichými kroky mířili do ložnice. Bill pomalu popošel k posteli a beze slova na ni dosedl. Uplakanýma očima sledoval svého bratra, jak se smutně usmívá na své miminko a pečlivě jej přikrývá.
"Jsi skvělej táta," zašeptal do ticha a oddaně opětoval Tomův hluboký pohled. "Vypadá úplně jako my dva... ještě pořád tomu nedokážu věřit," popošel k bratrovi a kleknul si mu k nohám. Bill pevně tiskl rty a očima bloudil po Tomově tváři, zatímco ze sebe nechával svlékat vodou nasáklý župan. Tom láskyplně přejížděl bříšky prstů vlhkou kůži, svůj pohled však neoddělil od bratrových očí.
"Jsi pořád tak nádhernej. Nikdy jsem ti neměl tak ublížit," vydechl a smutně se opřel o Billovo bříško.
Moc dobře si pamatoval, jak se k Billovi choval. Moc dobře věděl, jak na něj křičel, když se k Roby nechoval mile. Několikrát mu dokonce vyhrožoval, že jej vyhodí, když se nezmění. Ale byla to právě Billova drzost, co jej naprosto pobláznila.
"Nechci se tě vzdát," vydechl Bill, jak mu po tváři stékaly drobné slzy a jeho nahé tělo se pomalounku pokládalo na do rozestlané postele.
"Tak se mě nevzdávej." Tom hladově líbal každičký kousínek jeho kůže. Něžně hladil jeho nahé boky, dlouhé štíhlé nohy, sténal a chtivě zvedal pánev k bratrovým dlaním, jež jej jemně hladily. "Miluju tě," vydechl ve chvíli, co se vedle něj položilo Tomovo nahé tělo a jejich rty splynuly v lehkém polibku. "Rozvedu se s ní," pohlédl do bratrových očí a smutně svěsil hlavu.
"Tome, to nedělej! Slib mi, že to neuděláš," tohohle se totiž Bill obával.
Věděl, že jakmile by mu řekl pravdu, Tom by se hned po hlavě vrhl do něčeho, co by prospělo možná tak jenom jim dvěma. Ale ani to ne. Bill by si nikdy neodpustil, kdyby se tomu malému bezbrannému stvoření něco stalo. A už vůbec ne, kdyby za to mohla jejich vášeň a dychtivost...
Chtěl s ním zůstat, ale ne za cenu boje o miminko nebo proti němu...
autor: B-kay
Žádné komentáře:
Okomentovat