Autors: Saya & Spook Bree
Bill - Saya
Tom - Spook Bree
Bill: Jak myslíš...rozpohybuju se ještě rychleji. Sténám a vzdychám.
Tom:"Kurva..." zavzdychám a ještě víc se stáhnu. Hladím tě ve vlasech a mám slastně přivřené oči
Bill: Cítím mravenčení v podbříšku tak přesunu jednu svou ruku mezi naše těla a začnu tě zpracovávat.
Tom: Zakloním hlavu a zabořím jí do polštáře. Hlasizě vzdychám a hladím tě po tvářích a zádech. Začnu se proti tobě pohybovat
Bill: Teď už sténám hodně nahlas. Si tak dokonalý. Už jen z pohledu na tebe se blížím vrcholu.
Tom: mám stále zakloněnou hlavu a přivřená očka. Vzdychám a cítím že už brzy budu "Bille...rychleji...víc...tvrději." sténám prosebně
Bill: Shit! Dohání mě tím k šílenství. Začnu se pohybovat ještě rychleji a vzdychám. Vážně se blížím k vrcholu...
Tom: "víc Bille víc.!" sténám dost nahlas a pohybuji se proti tobě. Hladím tě ve vlasech a celý svzrušením chvěju
Bill: Snažím se víc, ale už to dlouho nevydržím. "Tomi!" S výkřikem vyvrcholím do tvého těla.
Tom: "Bill...kurv..." udělám se ti do ruky.
Bill: Zmoženě tě obejmu a vydýchávám se. "Miluju tě, Tomi..."
Tom: " já tebe taky..." oddychuji a líbnu tě na tvář. "Byl jsi..." nevím co říct "Božský..." šeptnu a us´měji se
Bill: "Ne...ty lepší!" Zašeptám a usměju se.
Tom: "Bille ty jsi ďáblel"
Bill: "To už jsem párkrát slyšel...ale nikdy to neznělo tak hezky..." Ušklíbnu se.
Tom: "Ty už...jsi byl s klukem?" ušklíbnu se také a pohladím tě po tváři
Bill: "Ne...ale už mě tak párkrát bezdůvodně nazvali..." trošku posmutním.
Tom: Všimnu si tvé tváře. Je smutná... Nevím jestli se ti něco stalo "Ehm...Bille...nechceš mi něco říct?"
Bill: "No...Můj vzhled...byl často trnem v oku mnoha lidem...někteří si na mě vždycky po škole počkali a..." vzlyknu.
Tom: "Bille...copak? Povídej....máš náruč otevřenou."
Bill: Znovu vzlyknu. "Šikanovali mě a... víš jak sem ti říkal to ve škole... na záchodcích..."
Tom: "To... že se stěhujete?"
Bill: "Ne... to že to bylo jiný... krásný..."
Tom: "Aha..." usměji se "A oni ti hodně ubližovali?"
Bill: Vzlyknu a ač se snažím slzy zadržet, jedna se mi skutálí po tváři. Přikývnu. Myslím, že to jako odpověď stačí.
Tom: "Billle...pššššt....už je to pryč...." koukám na tebea hladím tě ve vlasech chtěl bych vědět víc...
Bill: Roztřeseně vydechnu. "Jednou...šel jsem ze školy a bylo mi divné, že tam není nikdo, kdo by mě chtěl zmlátit... Ale trochu se mi ulevilo, tak jsem šel známou cestou domů...bylo to ve velkém městě a cestou jsem procházel několika tmavýma uličkama a..."
Tom: Přitisknu si tě k sobě "Chápu...Bille...to je mi líto."
Bill: Pomalu se nadechnu a snažím se potlačit slyzy.
Tom: "Bille...promiň...." hladím tě ve vlsech a tisknu si tě ksobě
Bill: "To...je v pořádku." Vydechnu a přitisknu se k tobě.
TOM: Mrzí mě že jsem se na to ptal.
Bill: Pomalu se uklidňuju... nechci na to vzpomínat. Ne po tom, co jsem prožil s tebou.
Tom: "A proto jste se přestěhovali?" musím se zeptat. hladím tě ve vlasech a po zádech. tisknu tě k sobě. musím tě chránit. musím tě opatrovat a dodávat ti pocit bezpečí
Bill: "Ne-e." vydechnu. "K tomu máme jiné důvody..." Snažím se uklidnit tak, abych byl schopný s tebou normálně mluvit.
Tom: "CHceš mi je říct...?" zašeptám a políbím tě do vlasů "Svěřit se?" šeptnu
Bill: "Hmm...promiň. Dneska ne...radši. taky zašeptám a pohladím tě po ruce.
Tom: "Dobře..." líbnu tě do vladů a přitisknu si tě k sobě. hladím tě po podbříšku po hvězdičke a ve vlasech
Bill: Potichu oddechuju...jsem unavený. Chytnu tě za ruku a propletu s tebou prsty.
Tom: Políbím naše propletené prstíky a dál tě hladím po hvězdičce "Jsi unavený?"
Bill: "Ano..." vydechnu. "Rád bych ti řekl, proč se pořád stěhujeme, ale dneska už na to nemám sílu..." zašteptám a zavřu oči.
Tom: "Dobře...spinkej." políbím tě do vlasů a obejmu tě. Jemně si tě k sobě přtisknu a nechám aby jsi se na mém těle uvelebil
Bill: S klidem usínám... usínám v tvém obětí a jsem šŤastný. Alespoň na chvíli...
Tom: Po chvilce se mi začínají klížit oči. Obejmu tě abys mi už nikdy neodešel.
Bill: Spím... a sním o nás dvou...
Tom: Usnu...Mumlám něco ze spaní a zabořím hlavu do vlasů...z těch pěkných snů se stávají ty nejhorší...
Bill: Zdá se mi, že... "Nee!!!" škubnu sebou a vykřiknu ze spaní.
Tom: "Bille! Ne!" zařvu a obejmu tě.
Bill: Znovu sebou škubnu a probudím se. Jsem vyděšený a mám zrychlený dech. Když vidím, že jsi vedle mě a že to byl jen sen, přitisknu se k tobě co nejvíc a po tváři mi sklouzne slza.
Tom: Přitisknu si tě k sobě. "Jsi tady..." vzdychnu jen šťastně a jsem rád že to byl jen sen. Tisknu si tě k sobě a stéká mi po tváři slza
Bill: "Tomi... díky Bohu..." vydechnu. Šťastný, že to byl opravdu jen sen a já nejsem zase sám.
Tom: Tisknu tě k sobě a jemně s tebou pohupuji. Oba jsme tady "Oba jsme tady....jsme spolu....vše je v pořádku."
Bill: Tvůj hlas mě uklidňuje. "Já... jen nevím, na jak dlouho... Budu ti to muset říct, jinak nejspíš strachy neusnu..."
Tom: Přitisknu si tě k sobě a konejším tě "Povídej." políbím tě na tvář
Bill: Pevně tě obejmu a zyčnu vyprávět. "Poprvé jsme se stěhovali, když mi bylo asi...sedm. Stěhovali jsme se, kvůli mému otci..." to slovo ´otci´ skoro vyplyvnu.
Tom: "Povídej..."
Bill: "On... bil mou mámu a když mu nestačila, bil i mě. My se vlastně nikdy nestěhujeme...my vždycky jen utíkáme." povzdychnu si.
Tom: "On vás pronásleduje?"
Bill: "No... ne přímo. Jen... vždycky si nás nějak najde."
Tom: "Aha..a to v té uličce..."
Bill: "Ne...on ne... to... mí tehdejší spolužáci." Vzlyknu a steče mi slza... zase. "Připadám si jak holka...brečím ti tady a..."
Tom: "Billi...jsi kluk...taky bych brečel..." obejmu tě a utišuji tě
Bill: "Jsem kluk...ale vážně si připadám jak holka... A ty by si určitě nebrečel... vím, že jsi silnější než já." Pevně se k tobě přitisknu a už nikdy tě nechci pustit.
Tom:"Bille...nevím jestli si rád připadáš jako holka...ale vím že kdybych zažil to co ty...nebyl bych tak silný..." utěšuji tě a líbám tě do vlasů
Bill: Konečky prstů tě hladím po páteři a tisknu se k tobě.
Potřebuju tvoji blízkost. "Tomi nenech mě, nikdy samotného. Prosím"
Tom:Jemně s tebou kolíbu a hladím ve vlasech a po tváři "Bille...nedokázal bych tě opustit...jsi smysl toho, proč jsem tady...jsi mé slunce."
Bill: Vzlyknu a tisknu se k tobě jak nejvíc to de. "Tomi...to je tak krásný." usměju se. "Znám tě jeden den a... mám pocit, jako bych tě znal celý život..." vydechnu.
Tom: "Cítím to samé Billi...A vím že nic jiného než tebe už nikdy nechci..." políbím tě jemně
Bill: Polibek ti opětuji. "Miluji tě, Tomi." šeptnu do polibku.
Tom:"Já tebe taky..." šeptnu a dál tě jemně líbám a stále tě tisknu k sobě.
Bill: Je to tak nádherný... opravdu tě už nikdy nechci pustit, ale vím že budu muset...
Tom: Musí ti být zima...jednou ručkou tě přikryji peřinou a tisknu tě k sobě.
Bill: Jako by si vycítil, že mi není zrovna teplo, přikryješ mě. Mám pocit že se vznáším...
Tom:"Spinkej." šeptnu ti do vlásků a dál si tě k sobě tisknu a hladím po tváři.
Bill: Jsem unavený, ale bojím se usnout. Bojím se, že když usnu a znovu se probudím, zjistím že tohle byl jen sen...
Tom:"Neboj se...." šeptnu "Budu tě chránit...klidně spinkej." řeknu konejšivě a jemně tě k sobě tisknu. Když z tebe začne sjíždět peřina, chytnu ji a pořádně tě do ní zachumlám
Bill: Přitisknu se k tobě jak nejvíc to jde a pokusím se usnout. Únava zvítězí nad strachem a po chvíli klidně oddychuju v tvé náruči.
Tom:Tisknu tě k sobě a hladím tě po tváři. Dívám se ti na tvou krásnou tvář která teď spokojeně oddychuje. Jsi božský.
Bill: Spinkám...jsem rád že vnímám tvoji přítomnost...už se nebojím.
Tom: Hladím tě ve vláskách a klíží se mi oči. Nesmím spát...musím tě opatrovat abys měl dobré spaní
Bill: Spím dál...
Tom:Tisknu si tě k sobě. malinko s tebou kolíbu a nasávám tvou úžasnou vůni
Bill: Pohupuješ se mnou...cítím to i ve spánku a jsem rád. Ale chtěl bych ti dopřát klidný spánek.
Tom:Položím si hlavu do tvých vlásků a dál tě hladím. Propletu naše prsty
Bill: Cítím, jak si mě chytil za ruku a propletl naše prsty...stisknu je a spokojeně oddychuju.
Tom:Spokojeně vydechnu "miluji tě..." šeptnu do tvých vlásků a cítím jak se mi klíží očka
Bill: Cítím, jak se ti zvedá hrudník když oddechuješ. Slyším tloct tvé srdíčko. Pocity k nezaplacení.
Tom:Opatrně si s tebou v náručí lehnu a přikreji nás. Tisknu tě k sobě. Hladím tě a usínám
Bill: Konečně spokojeně spinkám... a nic mě netíží.
Tom: Usnu ikdyž jsem ti slíbil že tě budu hlídat. Ikdyž spím tisknu tě k sobě a spokojeně oddychuji
Bill: Cítím se tak nádherně, jako ještě nikdy. Nepamatuji si, kdy naposled jsem spal tak...opravdu klidně.
Tom :Spinkám a poté slyším dupot
Bill: Něco slyším, ale spím klidně dál.
Tom: Uslyším ho blíže "Tom...Jé pardon." uslyším tátu jak zase odešel jen nás viděl
Bill: Slyším někoho mluvit...zavrtím se, pevněji se tě chytnu, ale spím dál.
Tom "Hm..."brouknu a spím dál
Bill: Spím, a konečně opravdu krásně sním...
Tom:Spinkám
Bill: Sluneční paprsky mi přejdou přes obličej...zavrtím se, a pomalu se probouzím.
Tom: spokojeně tě objímám a pochrupuji
Bill: Počkat... Sluneční paprsky??? Trhnu sebou. Kolik je asi tak hodin? Co je dneska za den? Je škola?
Tom:Probudí mě nějaké trhnutí. Mžourám okolo sebe
Bill: Rozhlížím se. Uf...jsem u tebe a... stejně nic nevím!
Tom: Ve svitu slunce rozpoznám tebe "Vypadáš božsky." usměji se
Bill: Taky se usměju. "Ty líp! Ale... kolik je hodin?" musím se zeptat.
Tom:Mžourám na hodiny "Kurva!" vyjeknu "devět hodin pryč."
Žádné komentáře:
Okomentovat