Evanescence: Lacrymosa

Tohle je naprosto ohromující... A nebýt Alexe (dohodli jsme se, že o něm budu psát pod touhle přezdívkou) tak to ani neznám...

Vlci

...Nádherná, fascinující zvířata... Mám z nich většinou takový smíšený pocit...

Jsou tak nádherní a při tom tak nebezpeční... Prostě fascinující...

---

no třešnička na závěr... ta holka má krásný boty =D

Poslední exkurze

Takže… Říkala jsem, že vám sem hodím, co mě napadne? Říkala! No a tady to začíná… To bylo 23. Září 2010… Tenkrát jsem byla ještě na základce a vlastně to byla moje poslední exkurze vedená dějepisářkou, kterou jsem - bez ironie - měla vážně ráda…

Perex

---

Jo… V době kdy jsme tam byli byl hrad zrovna v takové menší rekonstrukci…

No řekněte… Není to zajímavej pohled? xD

Chápu, když vyryjete jméno do skály, ale do hradní zdi?

Pohled z hradní zdi…

Tak kdo pozná, co to bylo za hrad? (velmi stupidní otázka)

Lom Velká Amerika… Pro ty, kdo netuší, co to je: Tak tady se natáčely český vesterny jako Limonádový Joe a tak… Já teda westerny nemusím, ale uznávám, že ten pohled je krásnej ;)

Oploceno z jedné strany opravdu ostnatými dráty… Bohužel dolů jsme se podívat nemohli… Ale chápu učitelky, že si to nechtěli vzít na triko… Tam stačí, aby někomu podjela noha…

Beschleunigte Zeit

Ahoj twincesťáci ;)

Tuhle povídku jsem psala tak nějak…z chtíče xD To zní divně, že xD Ale bylo to naprosto normální… Prostě jako když si řeknete že chcete něco napsat ale nemáte inspiraci a tak ji hledáte v hudbě… A já ji našla v písničce Zrýchlený čas od FicTive Marry ;) Tak přeju hezký počtení… Saya ;)

---

"Bille? Co se děje?"

"Nic..."

"Bille?!"

"To co obvykle... Nikdo mě nemá rád..."

"Bille... To není pravda. Já tě mám rád."

"Já vím. Já tebe taky, ale... Nikdo mě nemá rád tak, jak bych chtěl..." Bill smutně našpulil rty.

"Myslíš tím... romantickým způsobem?" Tom starostlivě nakrčil čelo.

"Jo... Nikdo mě nemiluje." Povzdychl si Bill a přitáhl si kolena k hrudi.

´Když myslíš...´ chtěl Tom říct, ale raději mlčel, přisedl si k němu a objal ho.

Bill ten večer usnul v Tomově náruči ale druhý den ráno se probudil sám.

Tom si přál umět zastavit, nebo alespoň zpomalit čas, aby měl čas si v danou chvíli dodat odvahu a říct Billovi, co k němu cítí.

Zastavím aspoň raz
ten svoj ​​zrýchlený čas
podložím zbrane tým
čo mi dajú povraz
neskrotím šialené
len aby iný skákal
nespojím vzdialené

Bál se mu to říct... Bál se odmítnutí ale i toho, co by následovalo v případě, že by byl Bill naopak šťastný a nejspíš i vděčný za jeho lásku.

Bál se toho, co by se stalo s jejich vztahem jako vztahem dvojčat a sny a plány s kapelou, ale i toho, že sny o štěstí a společném tajemství s Billem by se mohly rozplynout v případě, že by Bill jeho lásku odmítl.

Koľkokrát
budeš sa báť?
a koľko snov
je za tebou?

Koľkokrát
budeš sa báť?
a koľko snov
je za tebou?

Přemýšlel. Přemýšlel hodně dlouho, teprve až k ránu se rozhodl: Řekne mu to. Zahraje si nebezpečnou hru ´všechno nebo nic´. Buď z ní vyjde jako vítěz s Billem v náruči nabo jako poražený a ztratí Billa i jako bratra...

Vyslovím zopár viet
padne ďalší výstrel.
Postavím nový svet
ten som sám vymyslel
Zastavím vlastný tieň
nech mi neuteká
zakričím stotisíc mien

Když se Bill probudil, Tom zaváhal. Bill, stále schoulený v Tomově náruči si prsty promnul rozespalé oči.

Tom Billa zlehka pohladil po jemných vlasech a nabídl se, že udělá něco k snídani.

Bill přikývl a sesunul se z Toma na gauč, kde se začal protahovat.

Tom tedy šel do kuchyně a dodával si odvahu…

Koľkokrát
budeš sa báť?
a koľko snov
je za tebou?

Koľkokrát
budeš sa báť?
a koľko snov
je za tebou?

Bill rozespale přišel za Tomem do kuchyně a chvíli mu koukal přes rameno, než se tom otočil čelem k němu.

"Bille, až se nasnídáš, musíme si promluvit…"

"Proč?"

"To ti řeknu, až se nasnídáš."

"Podle tvého výrazu soudím, že chceš mluvit co nejdřív, tak mluv…"

"Bille, až - "

"Teď Tome."

Tom se zhluboka nadechl. Věděl, že když si Bill něco umane, tak už s tím nikdo nehne.

"Miluju tě. Miluju tě tím romantickým způsobem…"

"Co?" Bill nakrčil obočí.

"Miluju tě…" Vydechl tiše Tom a sklopil pohled k zemi. Vzápětí si ale dodal odvahu a rychle, ale jemně, se přitiskl bratrovy na rty.

Bill chvíli zaraženě stál, než mu došlo, co se děje, Toma od sebe odstrčil a vystrašeně začal couvat os Toma pryč.

"Ty se mě… bojíš? Šeptl Tom a udělal krok směrem k Billovi

"J-jdi pryč… V-vypadni!" Vykřikl Bill.

Tom poraženě svěsil ramena a se slzami v očích odcházel k sobě do pokoje.

Nie som ten čo sedí všetkým

Iba človek pocestný

Viem kam chcem isť v tejto chvíli

Byt voľný a nezvestný

Byt voľný a nezvestný

Koľkokrát
budeš sa báť?
a koľko snov
je za tebou?

Koľkokrát
budeš sa báť?
a koľko snov
je za tebou?

Hlásím se xD

Whoho!!! Lidičky hlásím se! Jsem tak... nehorázně nadšená xD To by člověk neřekl, jaký nadšení způsobí jen zapojení internetu xDDD

No a vzhledem k tomu, že už mám předpřipravený články... teda jeden, no... Tak teď jdu ty šílený čtyři patra až do suterénu do jídelny na véču a pak vám sem něco hodím ;)

Pomalý rozjezd...

Takže... Já jen abych vám tak nějak dala vědět - stále žiju a už i s notebookem, kterému bohužel spousta věcí chybí a ty budu moc doplnit až na intru až mi napojí internet (tady doma bych musela vypojit stolní PC a to se mi fakt nechce) a tím vám vlastně taky oznamuju, že od úterka mě tu budete mít až moc často xD Chystám se sem hodit všechno co mě napadne xD

No... A proč se vlastně ozývám až teď, v sobotu večer? No to víte... Přijela sestřenka a včera večer/v noci jsme byly na koncert naší "obecní skupiny" a promítání táborového videa - skupina se skládá z našich táborových vedoucích ;)

No a celej dnešek jsem se snažila do notebooku přesunout všechno, co mám tady v PC a upřímně...Uffff! Hrůza vzhledem k množství fotek a hudby a filmů, který tady mám...

No za pár týdnů by nám tady měli dát wifinu, tak už nebudu muset sedět tady, kde mi věčně někdo civí přes rameno a budu moc dělat co se mi zlíbí...*ďábelský úsměv*

No... Takže zatím Tschüss, já du přeinstalovat zbytek věcí...

Saya ;)

Živelná pohroma 28.

autor: B-kay

Ten stydlivý šmoulík jen tiše ležel a nehybně sledoval Tomovu ruku, která jaksi začala opouštět místečko, které právě laskala svými něžnými doteky, a pomalounku se přemisťovaly dolů přes bříško, až nakonec zastavily u lemu černých boxerek. Bill ji s vyděšeným výrazem pozoroval a Tom už instinktivně uhýbal malinko tváří na stranu, aby se případně vyhnul Billovým vzpouzejícím se kolenům, kterým se jaksi chudinka Klára vyhnout nestihla… Tom však byl šikovnější a hlavně nápaditější než ona, protože přesně v tu chvíli, co jeho prsty jenom něžně pohladily Billův podbřišek, se jeho dvojče vzepjalo, a kolenem by mu ten nosík určitě rozbilo, kdyby se jen tak tak neuhnul.

"Ne Tome… ne, jdi pryč, já nechci," šeptal Bill dokola a násilím se bránil koleny Tomovým dlaním, které však nemohly dopustit, aby se to teď zkazilo… teď, když už jej od výhry dělil pouhý krůček…

Tohle přesně mohl od svého dvojčátka očekávat. Bill vždycky raději utekl od něčeho, čeho se bál, než aby svému strachu čelil. Už jako malý, když se chtěl naučit hrát na nějaký nástroj, nebo když se chtěl naučit plavat… vždycky to zvládl tak týden, jenomže pak se toho štítil.

---

A také bouřky - Bill nenáviděl bouřky! Tom si dokonce dodnes přesně pamatuje první noc, kdy zjistil, že se Bill bojí bouřek. Bylo tak strašně sladké, jak k němu šestiletý Bill chodil každou noc do pelíšku, kde se k němu přitulil a žádná bouřka už na něj nemohla. Tom mu vlastně většinou pomáhal zbavit se jakéhokoliv strachu… A teď věděl, že i tohle je úkol jedině pro něj, protože když to nedokáže on, pak už nikdo nebude moci laskat Billovo nádherné tělo.
A proto si vůbec nevšímal Billových kolen, kterými byl odstrkován, nebo jeho pěstiček, které do něj jemně tlačily… dokonce nevnímal ani Billovy rty, které prosily, aby odešel.

"Ne, Tome, jdi pryč, já tohle nedovolím ne… Prosím," pištěl Bill a uhýbal Tomovým dlaním jak jen to šlo, dokonce Toma několikrát nevědomky uhodil, jenomže jeho dvojče pořád naléhalo a vzdát se určitě nemínilo. Násilím se přehoupl na Billa, který jej chtěl ze sebe skopnout, jenomže všechny jeho protesty se anulovaly ve chvilce, kdy Tom dosáhl dlaní svého cíle…
Bill prudce otevřel oči a jeho rty se zvlnily do němého výkřiku. Tom to dokázal! Jeho ruka se právě nacházela někde pod Billovým spodním prádlem, kde jej něžně hladila. Pořád malinko zadýchaný sledoval Billův výraz ve tváři, který se jaksi nedal přesně identifikovat.

Bill chvilku nemohl uvěřit, že to Tom udělal... Jeho dvojče... Půlka jeho samotného se dotkla toho, co mu nemělo být nikdy dovoleno ani jen vidět... Ne, ještě se toho dotknout. Avšak i přesto, že se ho na choulostivém místě dotýkal jeho bratr, Bill se nedokázal ubránit naléhavému kňourání, které pomalu vycházelo z jeho pootevřených rtů. Svůj krásný pohled upíral na Toma, který jej jemně líbal na bříšku, a přitom pořád neopouštěl dlaní své místečko, které si po těžkém boji konečně mohl vychutnat...

"P-proč jsi to udělal?" šeptl Bill a omámeně přivíral oči pod návalem slasti, kterou mu přinášel pouhý dotek Tomovy dlaně na svém vzrušení. Bylo to totiž úplně poprvé, co se jej někdo takhle dotýkal. A bylo to pro něj naprosto nádherné... Možná právě Tomovy jemné doteky dokázaly pokořit jeho strach z tak intimní blízkosti někoho druhého a on po chvilce odevzdaně nadzvedával své boky k Tomovým dlaním. Po chvilce však Toma úplně překvapil, když najednou vytáhnul jeho dlaň z místečka, které doteď laskala a pomalu se od něj odtáhnul. Jeho pohled se v setině utápěl v tom Tomovu, který čekal, co se bude dít dál. Bill se loudavým posunem sesunul z postele xD a pak se před ni postavil. Chvíli se Tomovi bezhlavě utápěl v pohledu, jakoby se chtěl ujistit o správnosti svého činu.
Po chvilce však byl stoprocentně přesvědčen, že je ta správná doba konečně popustit svou stanovenou uzdu a oddat se tomu nádhernému pocitu, který si už tak dlouho odříkal... Tak dlouho se bál něčích doteků... Tak dlouho záviděl Tomovi jeho vyprávění, jak nádherné ve skutečnosti milování je... Tak dlouho... že už teď nedokáže déle čekat. Toužil po Tomových dotecích... Polibcích... I když v duchu cítil, že to skončí zase trapáskem, byl ochoten to risknout. Chtěl cítit, jak vášnivě Tom dokáže milovat... Chtěl, aby se miloval právě s ním... A chtěl to právě teď...
Tomovy oči zoufale tápaly po Billově dokonalém těle, které teď před ním stálo tak, jak jej Pán Bůh stvořil a jen čekalo na jeho doteky...

autor: B-kay