...To mohlo vyznít až ironicky, ale jedná se opravdu jen o území na Slovensku =D
Teď vážně - na začátku července (což už bylo, vzhledem k mé neschopnosti sem vložit fotky a konečně to publikovat, skoro před rokem) jsem byla s rodiči a dědou ve Slovenském ráji, jen tak, prostě chodit po kopcích. Bylo to opravdu moc fajn a osobně si myslím, že jsem zase stoupla v dědovém žebříčku o kousek nahoru - neskuhrala jsem cestou, že mě bolí nohy ani nic podobného =D Skuhrat jsem začala vždycky až večer na ubytování =D
Ve výsledku se za ty čtyři dny chození po kopcích našel snad jen jeden problém - jeden den nám pršelo, jenže bylo taky docela teplo a tak jsem si oblíkla nepromokavou lehkou bundu a na ni pro jistotu pláštěnku a pod tím jsem se samozřejmě začala potit, a to hlavně na rukách. To v mém případě znamenalo, že mi okamžitě vyskočil ekzém a bohužel mě nenapadlo, že bych si s sebou měla brát kortikoidovou mastičku. Naštěstí to byl asi až třetí den a domů jsem to nějak vydržela a ani jsem si to moc nerozškrábala =D Následkem toho jsme se o asi 3 dny později zvedli a jeli léčit můj ekzém do Chorvatska =D
...Když nad tím tak přemýšlím, vlastně byl ještě jeden menší problém - jsem alergická na pyly a cestou na Královu holu jsem co tři kroky zastavovala, abych se vysmrkala =D (následkem mé mizerné fyzické kondice prostě nemůžu smrkat za chůze protože bych to neudýchala)
Šli jsme roklinou Veĺký sokol, Suchou Belou, Kláštorskou roklinou, Muráňskou planinuˇ, na Muráňský hrad a vylezli jsme i na nejvyšší vrchol východní části Nízkých Tater - Kráľova hoľu (až se na wikipedii dočtete, že asfaltka je uzavřena pro veřejnost, tak tomu moc nevěřte, my tam sice šli normálně lesem z Telgártu a zpátky přes Kráľovu skálu, ale těch lidí, co tam byli autem...) a na Tomašovský výhled a dali jsme si i Spišský hrad :)
Tak, keců dost. Následují fotky =) (tentokrát jsou rozklikávací jen ty s kytkama)
- perex -
